Přehlídka běžeckých chyb ...
... aneb malé ohlédnutí za mým nedělním propadákem při PIM 08. Co vše jsem zvoral?- Tempo: Namlsán po pardubické půlce jsem nabyl přesvědčení, že čas kolem 4 hodin již není nic pro mne. Navíc mne v tom některé spřízněné bloggerské duše utvrdili! ;) Ještě ráno před závodem jsem naposledy uvažoval, zda raději nejít na jistotu. Nakonec jsem se rozhodl riskovat - "Co když se mi nakonec poběží dobře a budu litovat, že jsem nešel na lepší čas!"
- S tempem souvisí i další dvě hlouposti. Nebral jsem příliš v potaz, že vodiči nepoběží na 3:45, ale ve skutečnosti na 3:41. Pokud tedy bylo tempo 5:20 na hraně mých možností, byly ony 4 minuty zatraceně znát. Navíc jsem zcela ignoroval počasí. "Miloš říkal ..." Ale to vlastně souvisí s předchozím bodem. Když jsem se rozhodoval, zda 3:45 nebo 4:00, měl jsem zohlednit hlavně předpokládaný pařák.
- Příprava: To, že můj trenink nemá žádnou pevnou strukturu, je zkrátka fakt a odraz mého přístupu. Ale i tak se snažím brát v úvahu alespoň základní principy. Vycházel jsem však z mylného předpokladu, že vytrvalost zůstala od zimy, kdy jsem docela v pohodě dal Budějovice za 4 hodiny. Jak se ale v neděli ukázalo, chyběly v přípravě delší běhy nad 30 km. Dvě svižné půlky a jedna třicítka v dubnu to už nezachránily. Alespoň jsem dostal za vyučenou a přes léto budu raději honit objemy než rychlost.
- Občerstvování: Říkám si to po každém dlouhém závodě. Zkrátka se musím naučit pracovat s trávením. Při tréninku vytrvalosti mi nezbyde než zkoušet, co snesu a co ne. Případně musím najít i nějakého přírodního nebo chemického pomocníka, abych poslední hodinu nemyslel na to, zda se pobl*ju nebo pos*ru. :) Zatím se ukázalo, že tablety s minerály, které by prý měly také částečně pomoci, nejsou to pravé.
- Trudomyslnost: Když jsem začal tuhnout, propadl jsem strašně rychle beznaději. Hodně to nejspíše souviselo s velkými očekáváními a i pocitem lehkosti, který jsem měl téměř až do třicátého kilometru. S nástupem krize vypnul i mozek a nabyl jsem dojmu, že to bude minimálně za 4:30. Nakonec jsem byl dost překvapen, když jsem před cílem uviděl vodiče na 4:00 (i když s malým zpožděním proti plánu). Možná kdybych trochu přemýšlel, tak jsem se mohl oklepat. Je fakt, že maraton je více o hlavě než o nohou. A po třicátém to platí dvojnásob.
Když už je z toho tak negativní článek, neodpustím si i rýpnutí do PIMu. Před březnovou půlkou jsem se snažil nenechat se ovlivnit kritikou účastníků z minulých ročníků. Tehdy mne organizace nenadchla a tento týden se to jenom potvrdilo. A co třeba?
- Počet záchodů na startu. Cca 10 - 12 kadibudek na startu pro 5000+ běžců je uboze málo. A chca-nechca nezbylo než "chca" po historickém okolí. :(( Pravda šlo to vyřešit tak, jak to udělal Dan. Počkat na start a místo čekání v davu si dojít ulevit. :)
- Řazení do koridorů bylo zcela bez kontroly a dopředu se tak dostali běžci, kteří běželi po startu tempem pomalejší ne o několik sekund, ale o celé minuty.
- Když se k tomu přičte, že prvních několik kilometrů závodu je kapacitně poddimenzováno, vychází z toho mačkanice i zbytečné, byť nechtěné, kopance. Přitom by se určitě našlo několik míst, kde by se mohl dav během 2 - 3 km bez problémů roztáhnout, a pak teprve zamířit do centra. Stejně o nějakém reprezentativním charakteru trati nemůže být moc řeč, pokud se probíhá přes staveniště a místa, kde česky moc občanu neumí.
- Kilometrovníky. Před závodem jsem někde četl ubezpečení, že budou nepřehlédnutelné. Možná pro Keňany. Já běžel ze začátku v balíku a neviděl jsem ani vodorovné reflexní, ani svislé značení. Většinou tak každé druhé. A když už, tak byly některé absolutně bludné. Např. v Podolí, kde byl jeden o několik set metrů mimo. Perlou však byly milníky v protisměru na Strakonické. :))
- Občerstvovačky. Ionťák byl dobrý a i správně naředěný. Zcela však chyběla čistá pitná voda. Dát jako jedinou alternativu k iontu slanou minerálku je zkrátka zhovadilost. Když už je třeba udělat něco pro sponzora, lze využít i další jeho produkty. A Mattoni má ve své nabídce i stolní vody. Pokud mám tedy milému sponzorovi udělat radost, já si mattonku alespoň rok nedám, protože bych se z ní asi poblil. Zdravíme do Varů!!!
Souhrn:
- trať - 42,2km
- čas - 3:59:29 (netto 4:03:26)
- tempo - 5:40
- výsledky
- fotografie
- archiv ČT
6 
