Kolektory
Všichni víme, že nám v Praze občas pod nohama projede metro. Ale víte, že někde pod vámi může profrčet i důlní vláček? Kde by se pod Prahou vzal? Aniž by to většina z nás vůbec tušila, existuje pod Prahou téměř 90 km podzemních tunelů - kolektorů, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí (kabelové rozvody elektriky, televize, telefonu... a trubní sítě: vodovod, plynovod, teplovod, kanalizační potrubí atd.). První kolektor byl otevřen v roce 1969. Kabely v kolektorech jsou v bezpečí před vnějším porušením a zároveň je jednoduché udělat na nich jakékoli opravy, aniž by o nich lidé na povrchu věděli. V centru Prahy se hloubka jednotlivých tunelů pohybuje v rozmezí 5 až 35 m. Některé z kolektorů mají průměr větší než tunely metra. Kolektory samozřejmě nemají jenom v Praze, ale jsou i v některých významnějších městech ČR např. v Jihlavě:), Plzni, Ostravě, Brně atd.Od prosince minulého roku je možné pražské kolektory navštívit. Můžete si vybrat ze 4 tras a je nutné se předem registrovat. My jsme si s kolegy vybrali trasu C. Nejdřív nám na centrálním dispečinku vysvětlili, co to vlastně kolektory jsou, k čemu jsou dobré, jak vznikaly, co je v nich monitorováno apod. Potom jsme si nasadili na hlavu helmu a výtah nás svezl 30 metrů pod Senovážné náměstí, kde začínala samotná prohlídka. Kousek trasy jsme popojeli vláčkem a zbytek po svých. Dohromady to bylo 1,2 km a zdolali jsme při tom 7 žebříků. Před prohlídkou se náš průvodce ujišťoval, jestli mezi námi není klaustrofobik. Zapomněl nám ale říct, že ani lidi se strachem z výšek se tam nemusí cítit nejlépe. Některé žebříky byly docela dlouhé a vícepatrové. Patra byla oddělena "mřížovanou" podlahou a pohled pod nohy nemusel dělat každému dobře. Ještě, že s námi Buck the Bug nakonec nešel. Pomoc báňské záchranné služby prý vyjde docela draho:)
Dvouhodinová prohlídka utekla jako nic a kolektory nás vyplivly do historického sklepení domu v Celetné ulici. Zpět do centrály jsme se vraceli už normálně po povrchu. Někteří cizinci se zaujetím koukali na naše ochranné helmy a vůbec bych se nedivila, kdyby si mysleli, že je to nová "turistická" móda a začali se po nich vyptávat v prodejnách se suvenýry:) Na centrále jsme odevzdali helmy, umyli si žebříkovou čerň z rukou a hurá do hospůdky.
Byl to opravdu zajímavý zážitek a to i pro mě, absolutně netechnickou bytost ženského pohlaví. Na takové místo se člověk hned tak nedostane a je dobré vědět, co máme pod nohama:)
0 
